Původní malé národy severu, Sibiře a Dálného východu Ruské federace.

Co se pod tímto názvem skrývá? Původní malé národy severu, Sibiře a Dálného východu Ruské federace je termín vymezený Federálním zákonem „O garancích práv Původních malých národů Ruské federace“, který byl Státní dumou přijat 16. dubna 1999 a Radou federace potvrzen 22. dubna 1999. V tomto zákoně jsou uvedené národy vymezeny jako národy žijící tradičním způsobem života v oblastech tradičního osídlení svých předků, které na teritoriu Ruské federace nepřesahují počet 50 tisíc obyvatel a vymezují se jako samostatná etnická skupina.

Na základě kritérií vymezených tímto zákonem jsou to: Abazinci, Aleuté, Aljutorcy, Besermjané, Vepsové, Dolgané, Ižorcy, Itelmeni, Kamčadálové, Kerekové, Ketové, Korjaci, Kumandinci, Mansiové, Nagajbaci, Nanajci, Nganasané, Negidalci, Něnci, Nivchové, Orokové (Ultové), Oročiové, Sámové, Selkupové, Sojoti, Tazové, Telenginci, Teleuti, Tubalarové, Tuvinci-todžincy, Udegejci, Ulčiové, Chanti, Čelkanci, Čuvanci, Čukčové, Čulymci, Šapsugové, Šorci, Evenkové, Eveni, Enci, Eskymáci a Jukagirové.

Příslušníci těchto minoritních národů jsou nejčastěji lovci, pastevci sobů se kterými celoročně kočují se svým „čumem“ (sibiřský název pro teepee), rybáři a sběrači plodů. V současné době se rovněž snaží zabývat se ekoturistikou, turistikou spojenou s lovem a rybářstvím.

Některé specifické zákony jim přináší doplňková práva, která mohou využít na individuální nebo kolektivní úrovni. Na individuální úrovni se například jedná o vydávání zvláštních kvót na výlov ryb, nebo o možnost nenastoupit na vojenskou službu. Na kolektivní úrovni se jedná o práva a výhody, která získávají prostřednictvím členství ve svých asociacích, hospodářských organizacích původních národů se specifickým statusem, nebo založením tzv. rodových komunit.

Obranou zájmů těchto národů se zabývají nejrůznější organizace. Asociace původních národů se mimo jiné snaží najít odpověď na otázku kudy dále v době, kdy řada tradičních hodnot je již ztracena a za situace, kdy mají členi těchto národů problémy nalézt své místo v současné, bouřlivě se rozvíjející ruské společnosti. Cíle pro rozvoj si asociace stanovuje následujícím způsobem. Vymezit si své místo a svoji roli v současné občanské společnosti, chápat a uvědomovat si svá práva a umět dosáhnout jejich realizace, uchovat a rozvíjet vlastní tradiční způsob života, zlepšovat své sociální a ekonomické postavení, účastnit se celonárodního a celosvětového procesu stabilního a stálého rozvoje.

Mezi nejkritičtější problémy, které představitelé těchto národů sami uvádějí, patří zpustošení oblastí tradičního využívání přírodních zdrojů z důvodů vlivu průmyslu, problémy s tuberkulózou a alkoholismem, vysoká dětská úmrtnost, vysoké procento sebevražd, obcházení a nedodržování stávajících zákonů, zpronevěra finančních prostředků určených na programy vnitřního rozvoje těchto národů, jejich chybějící a nedostatečné právní zabezpečení, ztráta kontroly nad sociální a ekonomickou strukturou původních společenství, úpadek kultury a národního jazyka.

Některé z těchto otázek se snaží řešit státní orgány formou různých dotací a bezplatné pomoci. Život v drsných přírodních podmínkách, například za polárním kruhem, není snadný a pochopitelně se projevuje i na zdraví těchto lidí. Situaci těchto národů se snaží jako největší světový dárce v oblasti rozvojové pomoci řešit i Evropská unie. K tomuto účelu byl využit program TACIS (Technical Aid to the Commonwealth of Independent States).

Krátký videopohled do života těchto lidí je možné najít v následujícím odkazu:

http://worldfocus.org/blog/2010/02/25/siberian-indigenous-group-threatened-in-northern-russia/9864/